Finsko

Hlavní město: Helsinky
Rozloha:
338 145 km²
Počet obyvatel:
5 211 311
Státní zřízení:
republika
Měna:
euro (EUR)

Charakteristika: mlčenliví, uzavření, praktičtí
Co nemají příliš v oblibě: snobismus, hysterii, Švédy
Co mají rádi: saunu, riskantní sporty, alkohol
Co je typické: nápoj Sahti, uzené sobí maso, mobily - NOKIA

Umění sebeovládání

Finové nikdy neslíbí nic, co by nemohli splnit. Nemluví, když nemusí. Velikášství je jim na hony vzdálené, žijí v souznění s přírodou, nemají rádi vyumělkovanost a hysterii. Jsou věcní a realističtější, při prvním kontaktu spíše uzavření. Nikam nespěchají. Své city nedávají příliš najevo. Málokdy je něco rozčílí, málokdy ztropí nějaký výstup. Z hlediska jejich chápání by to byla i určitá potupa neumět se ovládat. Takový je života, říkají.

Pověstná finská uzavřenost

Pověstná je finská uzavřenost, dávat najevo city je společensky nepřijatelné. Projevuje se to i v podání ruky: jedno pevné stisknutí a ruku rázně odstrčit. I přs svoji nespornou praktičnost milují Finové květiny. Přijít na návštěvu bez ní je téměř nemyslitelné. V největší oblibě jsou žluté růže. Dárky se nesluší odmítat. Přesnost je normální, spolu s disciplinovaností, sebekázní a důkladností tvoří základ finské etikety.

Chcete-li ve Finsku uspět, prvním předpokladem je jasná vize budoucí spolupráce. Finové jsou zvyklí dlouhodobě plánovat a nejsou nakloněni příležitostným obchodům. Získat důvěru, respektive přátelství finských podnikatelů trvá poněkud déle. Na jejich slovo je však možné se spolehnout.

Fin mlčí v několika jazycích

"Říká se, že Fin je člověk, který umí mlčet v několika jazycích. Toto rčení možná vypovídá více o našem smyslu pro humor, protože se dokážeme smát sami sobě a být velmi sebekritičtí. Je ale pravdou, že poznat Finy často trvá déle, což ale na druhou stranu stojí za tu námahu, protože nacházíte velmi loajálního přítele.

Nejlepšími vlastnostmi Finů jsou podle mého upřímnost, spolehlivost a odvaha. Finové jsou dobří v bláznivých sportech - skocích na lyžích nebo automobilových sportech. Finové si rychle zvykají na technologické inovace a v tomto důsledku máme nejvyšší internetové napojení a nejvíce mobilních telefonů na světě.

Finové jsou tvrdí pracanti, ale zároveň si dokáží užívat jednoduchých věcí v životě. Není nic krásnějšího než klidná letní noc, sauna, jezero, studené pivo, dobrá společnost, nebo jen ticho...
" Esko Reine Rajakovski, od roku 1994 velvyslanec Finské republiky v Praze)

Bývalé království

Počátkem 12. století zahájilo Švédsko postupné připojování finského území. Jeho pozdějším soupeřem bylo Rusko, které si roku 1809 připojilo Finsko jako autonomní velkoknížectví. Po ruské revoluci 1917 byla vyhlášena nezávislost Finska, která byla narušena mocným východním sousedem ještě jednou, a to v letech 1939-45. Po druhé světové válce zachovává Finsko striktně svou neutralitu. Státním uspořádáním je republikou, hlavou státu je prezident. Přesto najdeme v této zemi i pozůstatky království. V Helsinkách sídlí bývalá královská rodina, která dodává lesk mnoha společenským příležitostem. Ve Finsku se nesetkáme s vypěstovaným snobismem aristokracie, ani s touhou střední vrstvy se jí podobat.

Náboženské a národnostní složení

Finové patří k evropským protestantům, 91 % obyvatel se hlásí k luteránům. Jejich kostely jsou prosté, bez okázalých doplňků, zato vytápěné a vybavené sociálním zařízením.

Na severu Finska žijí Laponci (1 %), u Švédských hranic a na autonomních Alandách žije 8 % Švédů. 91 % obyvatel jsou Finové. Finština patří do skupiny ugrofinských - tedy nám velmi vzdálených - jazyků, nejblíže je estonštině.

Zdravý životní styl

Jeden z několika zásadních rysů finského života. K němu patří zdravá strava, sauna a sport. Nejpopulárnější jsou samozřejmě zimní sporty, ale v poslední době se významně prosazuje v létě běh. Tloušťka je ve středních vrstvách společenských prohřeškem nebo důsledkem nemoci. Finsko má také jeden z nejpřísnějších protikuřáckých zákonů v Evropě, takže je zakázáno kouřit ve všech veřejných prostorách (kromě barů a restaurací) a při veřejných akcích. Nezbytnou součástí života každé finské rodiny je sauna.

Kde se Finové rádi potí

"To, že se před sebou vzájemně obnaží, nedělá Finkám a Finům vcelku žádné problémy. Pravidel pro saunování je jen málo. To základní zní: zůstaňte jen tak dlouho, dokud je vám hezky. Pak si dejte chvíli pohov a budete-li chtít, klidně se do horka zas vraťte. Tolikrát, kolikrát chcete. Nepsaná zkušenost odsouhlasená všemi, kteří vědí své, praví, že soutěže o to, kdo vydrží nejdéle, jsou stejně nezdravé jako hloupé a neopodstatněné. Nejste tu přece pro jiné. Jste tu pro své vlastní tělesné a dušení blaho.

A ještě jedno: pokud netrpíte srdeční chorobou nebo vysokým krevním tlakem, nejlepší je se rozpálený či rozpálená ponořit do moře nebo do jezera. Nicméně nemáte-li jezero zrovna po ruce, zkuste se vyválet ve sněhu nebo alespoň osvěžit pod studenou sprchou. Sníh musí být ale čerstvý, protože starší firn má na pokožku stejný efekt jako smirkový papír...
" (T. Sniegoň, Sever, za kamna vlezem)

Sauna

Patří k rodinnému životu, ale je neodmyslitelnou součástí i života společenského. Jdete k někomu na večeři - jste nejprve pozvání do sauny. Přijede významná státní návštěva - jde nejdřív do sauny. Společenská postavení a tituly se odkládají v šatně, nepřátelství se v horku rozpustí, zarputilost se vyžene šleháním metličkou. Celkem je ve Finsku na pět milionů obyvatel, více než milion (některé zdroje uvádějí až dva miliony) saun, většinou soukromých. Saunování holdují nejen staří, a mladí, ale i nemluvňátka.

Téměř každá rodina má chatu na venkově a jezdí tam na víkendy. Každá chata je doplněna saunou, dokonce i výstavba rodinných domů s tímto fenoménem počítá (např. komplex obytných domů Ketja v Tapiole). Finsko a sauna patří od věků k sobě, oheň, žár a jejich působení na lidský organismus, to jsou prvky pradávné magie. Původně vypadala sauna jinak než dnes: jakási díra v zemi, ve které se zahřívaly na sebe nakupené kameny. Udilo se v ní maso, sušil slad a konopí. Například o žních se v ní topilo každý večer, její horká pára měla blahodárný vliv na svaly ztuhlé celodenní dřinou. Ženy zde rodily děti, vždyť sauna byla nejčistší místnost. Dokonce nevěsta, než šla k oltáři, musela nejdřív do sauny, protože se věřilo, že saunová víla dává nevěstě krásu.

Dnes vypadá sauna jako malý domek, většinou samostatný. Pokud jí něco z dávnověku zůstalo, pak je to posvátnost pročišťujícího obřadu. Neodmyslitelná je metlička (finsky vihta), kterou se šlehá celé tělo, aby se rozproudil krevní oběh. Většinou bývá březová, může být i z lípy. Nejdůležitější je však v sauně klid. Je to ta pravá chvíle pro rozjímání, pročištění duše. Nedej bože, abyste se předháněli, kdo víc vydrží, nebo ve snaze zaplnit ticho stále hovořili. Po sauně si Finové oblékají lněný hrubě tkaný župan, který je navrací do reality.

Úzký vztah k přírodě

Vřelý vztah k přírodnímu bohatství je dán všem Finům už od narození. Přestože tuto zemi pokrývají takřka ze tří čtvrtin (65 % území) lesy - tzv. zelené finské zlato - nejhrubším prohřeškem je pokácet zbytečně strom. O vztahu k přírodě, od budov až po slánky se oči potěší vkusnými tvary, rozum žasně nad účelností a střízlivou elegancí. Materiál je většinou také přírodní: dřevo, vlna, len, kámen, hlína...

Jedním z nejvýznamnějších finských architektů byl Alvar Aalto (1898-1976), který od 30. let minulého století projektoval nemocnice, školy, továrny aj. vždy v souladu s přírodou. Nejen krajina je součástí jeho projektů, výraznou roli hraje i klima. Při výstavbě plicního sanatoria v Paimiu určilo slunce nejen orientaci budovy, ale i polohu četných tras.

Největší slavnosti se konají v době letního slunovratu, kdy je severská příroda nejpřívětivější.

Země jezer a bažin

Téměř čtvrtina území leží za polárním kruhem. Od listopadu do dubna je země pokryta sněhem, všechna jezera a značná část okolního moře zamrzají. Jezer je ve Finsku více než 60 000, nejvíce jich najdeme na jihu země, kde se rozprostírá tzv. finská jezerní plošina. Tvoří ji asi 35 000 vzájemně propojených jezer. Největším je Saimaa, která má rozlohu 4 400 km². Oficiální název v země Suomi znamená "země jezer a bažin".

Finský chléb

Ani při nejslavnostnějších společenských příležitostech se nesetkáme u stolu s okázale pomalým či vybíravým způsobem stolování. Nechávat zbytky je společenským prohřeškem, neboť při tom krvácí srdce praktického Fina. Neodmyslitelným zvukem finského stolování je chroupání. Způsobuje to křupavý finský chléb (např. hapankorpp), který se spolu s máslem podává ke každému jídlu. Ve Finsku mají mnoho druhů chleba, bílého i tmavého, kořeněného i nekořeněného, který má dlouholetou tradici. Ve východním a severním Finsku se jedl - jako u nás - měkký chléb, v západním Finsku se jedl tvrdý chléb, který se po upečení navlékal na tyč a sušil. Dodnes tu objevíte ve Finsku chléb s kulatým otvorem uprostřed.

Finské pochoutky

Nezbytnou součástí finského jídelníčku je zelenina, mléko a sýry. A samozřejmě neodmyslitelné ryby ve všech podbách, kterých Fin spořádá v průměru 30 kg za rok. Nejvíc se konzumuje losos, a to ve všech úpravách. Finskou specialitou je sobí maso, nejčastěji uzené. 20. července začíná račí sezóna, která je důkazem obliby račího masa u Finů.

Kopr se dává takřka na všechno, na růžového lososa i na brambory (ty se často loupají až na talíři za pomoci vidličky, která brambor napíchne, a nože, kterým brambor oloupeme) místo petrželky. Na závěr se často podává ovocný dezert, "kiisseli". Tradiční finské jídlo je "poronpaisti", sobí pečeně, dále "karjalanpaisti", steak připravovaný současně z hovězího tmavého žitného chleba uvnitř s nádivkou z malých rybek, který se krájí na jednotlivé porce jako dort.

Alkohol a jeho záludnosti

Starodávný finský nápoj, k jehož výrobě je zapotřebí ječmenný a žitný slad, droždí, chmel a jalovec, se nazývá "sahti". Je to nápoj trochu podobný pivu, ale pozor - při pití velice zrádný. Nadměrné pití alkoholu je finským problémem (i když podle statistiky vypijí Finové daleko méně alkoholu než Češi), možná je to důsledek dřívější prohibice, možná důsledek dlouhých zimních večerů a malého množství světla. Kdo ví...

Alkohol dostanete v restauracích až od devíti hodin, zajímavé jsou míry: 4 cl pro lihoviny, 12 cl pro stolní vína, 8 cl pro ostatní vína. Každý host si většinou hájí své soukromí, stejně jako právo platit svůj účet. Pozvat ženu na skleničku je takřka nezdvořilost, rozhodně to vzbuzuje nedůvěru, neboť je to zásah do soukromí. Proč? Z hlediska finské etikety tu vzniká nebezpečí vzniku jakéhosi závazku...

Finská vodka

Známé jsou Koskenkorva vodka a Finlandia vodka. Její pití je ve Finsku obřadem: "Pití vodky je v severských zemích, zvláště v Rusku a Finsku, těžko napodobitelným obřadem. Podává-li hostitel vodku, přinese láhev zamrzlou v ledu. Nalévá se do vychlazených a ojíněných skleniček a pije se na ex, tj. do dna. Poté se sáhne po obloženém sledi, aby se trochu zahladila intenzita alkoholu. Za chvíli přijde chuť na další sklenku. Po ní následuje zase jedno nebo dvě sousta ryby, tentokrát uzeného lososa. Po třetí sklence přijde vhod horká klobása a chléb. A tak se pokračuje dál. A zamlklý severský naturel postupně taje..." (K. Pinka, Minimum o pití)

Spropitné

V restauracích a hotelech je ve výši 15 % automaticky zahrnuto v účtu, pokojské a nosiči zavazadel se dává alespoň 5 FIM (=finská marka), taxikáři si účtují po 23. hodině, o svátcích a víkendech automaticky zvýšenou sazbu, peníze navíc neočekávají. Jinde není spropitné zvykem. Restaurace se plní zpravidla ve středu a v pátek, neboť víkendy bývají rodinné.

Postavení žen

Ženy jsou velmi emancipované, získaly volební právo jako první v Evropě už roku 1906, ve finském parlamentu bývá minimálně třetina žen, stejně jako ve vládě.

Doprava

Finské silnice jsou přehledné, dopravní předpisy je radno dodržovat, neboť pokuty jsou vysoké. Důležité je ustanovení, které přikazuje automobilistům, aby měli stále, tzn. i během dne, zapnutá světla.

Zajímavosti

Na severu Finska je obrovské území, řídce obydlené Laponsko. Se 200 000 obyvateli zde žije 300 000 sobů a 800 hnědých medvědů. Řeč, hudba a zvyky původních obyvatel se podobají kultuře Indiánů Severní Ameriky.

V protikladu pouze zdánlivém je zapojení obyvatel Finska do internetové a mobilní sítě. Vždyť vzdálenosti jsou tak velké... Nejznámějším výrobcem v této oblasti je finská Nokia se svými mobilními telefony.

Ze slavných osobností uměleckého světa připomeňme nejen architekty Alvara Aalta a E. Saarinema (olympijský stadion v Helsinkách), ale i hudebního skladatele J. Sibelia a spisovatele Mike Waltariho (Egypťan Sinuhet).

ZDROJ: KOCOURKOVÁ, Jarmila. Jiný kraj, jiný mrav: jak se chovat v cizině. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 164 s. ISBN 80-703-3774-5.

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse


Podpora lečby nemoci SMA pro Barborku

Kompletní informace o vzácné chorobě: http://www.smaci.cz

Nadace pro Barborku s SMA