Topinambur

Slunečnice topinambur starším názvem topinambur hlíznatý, zkráceně topinambur, lidově židovské brambory.

Název topinamburů je odvozen od indiánského kmene Topinambů.

Jsou to hlízy sladkých brambor a rostlina se velmi podobá slunečnici, nazývaná někdy také „malá slunečnice".

slunečnice topinambur

Popis rostliny

Lodyha dorůstá obvykle kolem dvou metrů, je přímá, lysá, nebo drsně chlupatá, nahoře větvená. Listy jsou většinou vstřícné, vejčité, zúžené v křídlatý řapík, hrubě pilovité, na lící drsné, na rubu bělavě pýřité, horní o něco menší než spodní. Květ je žlutý, terčovitý, typický pro slunečnici, ale nepoměrně menší. Plodem je nažky velká pět milimetrů, lysá nebo chlupatá, s 1 až 4 brvitými štětinkami.

Výskyt

Pochází z Ameriky a v Evropě se poprvé objevil v sedmnáctém století, a to v Itálii. Na Zlínsku, v okolí Moravy a Dřevnice vytváří husté porosty.

Proč jsou topinambury zdravé?

Díky polysacharidu inulinu je topinambur velmi vhodný pro diabetiky. Oproti bramborám neobsahují škrob. Topinambury tvoří 80% vody. Obsahuje vitamíny A,B1,B2, C, D, prvky železo, křemík, draslík, kyselinu jablečnou, jantarovou, citronovou.

Jejich pravidelná konzumace působí proti artritidě, v lidové medicíně se jim říká "hlíza na revma". Mírní žlučové koliky, zmírňuje křeče a jsou vhodné při nevolnosti v těhotenství. Snižuje cholesterol v krvi, regulují krevní tlak, zlepšuje trávení, chrání játra a ledviny, mají detoxikační a antistresové účinky.

Topinambury v kuchyni

Topinambury lze konzumovat syrové i tepelně zpracované. Hlízy neškrábeme, ale umýváme je kartáčkem a konzumujeme celé, nebo strouháme a mícháme s jinou zeleninou, vaříme, dusíme na másle či oleji, smažíme obalované jako řízky i zapékáme. Zasyrova je vhodný do salátů a jako příloha k pokrmům. Topinambury nelze sušit.

Sklizeň

Topinambur lze sklízet po celý rok (hlavní sklizeň probíhá od října přes zimu do jara). Hlízy jsou mrazuvzdorné.

Uchování


Špatně se uchovávají ve sklepě. Po krátké době ve sklepě měknou a hnijí. Je vhodné je konzumovat brzo.

Pěstování

Nenáročné na pěstování, nevyžadují speciální půdu ani podmínky. Nejjednodušší způsob pěstování je z hlíz zakoupených v specializovaných prodejnách. Hlízy se zasadí do půdy na jaře, do hloubky deset až patnáct centimetrů. Za suchého počasí zavlažovat. Na podzim stonky uřežte ve výšce deset centimetrů nad zemí. Půda je vhodná obohatit o hnojiva (přírodní nebo průmyslová). Udržujte záhon bez plevele a dostatečně vlhkou půdu.

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse


Podpora lečby nemoci SMA pro Barborku

Kompletní informace o vzácné chorobě: http://www.smaci.cz

Nadace pro Barborku s SMA