Švýcarsko
Hlavní město: Bern
Rozloha: 41 285 km²
Počet obyvatel: 7 591 400
Státní zřízení: federativní republika (ofic. konfederace)
Měna: Švýcarský frank (CHF)
Charakteristika: úspěšní, dodržují zákony, nábožensky tolerantní
Co nemají příliš v oblibě: neznalost jazyků, neodostatek financí, nedochvilnost, emancipaci
Co mají rádi: referendum, fondue, lukostřelbu
Co je typické: čokoláda a sýry, hodinky, bankovnictví
Tradice a lukostřelba
Rodinný život se řídí tradicemi, každý region má svá specifika. Jsou regiony vysloveně konzervativní, kde matriarchální vztahy určují chod rodiny, například žena hlídá rodinný rozpočet. V oblasti vztahů manželských se v některých kantonech projevuje stále vliv puritanismu (býv. anglického protestantismu), například v názorech na rozvod. V Basileji může za nevěru dostat žena zákaz nového sňatku i na několik let. Nemanželský původ je stigmatem. Sňatek Švýcara s ženou jiné národnosti je vnímán stále jako poněkud nepatřičný.
Masově se provozuje po celé zemi jeden druh sportu: střelba z historických zbraní (kuše a luku). Národním hrdinou je Vilém Tell. To, že jeho existence nebyla historicky prokázána, Švýcarům zjevně nevadí.
Ženy v roli tradiční i emancipované
Politickým problémem současnosti je postavení žen (odlišnosti mezi jednotlivými kantony jsou však velké), hlavně jejich účast v pracovním procesu. Ženy většinou po svatbě v mnoha oblastech zůstávaly doma a věnovaly se východě dětí. Dnes chtějí chodit do zaměstnání a vybízejí muže, aby zčásti zastali jejich místo v domácnosti. Tento problém jde ještě dál, neboť i v zaměstnání narušují ženy tradiční mužská teritoria: například učitelem na střední škole měl být podle měřítek některých kantonů pouze muž, neboť může prý lépe zvládat mládež tohoto věku. ženy však dnes také chtějí učit na středních školách, muži se tomu brání. Možná, že Švýcaři uspořádají referendum...
Ženy získali volební právo až roku 1971.
Přesnost a důkladnost
"Být Švýcarem znamená dobře si počínat"
Pro Švýcary je důležité mít všechno správně zorganizované, přesnost a důkladnost jsou naprostou samozřejmostí. Obchody otvírají přesně ve stanovenou dobu, v práci se cení absolutní dochvilnost. Vztahy mezi lidmi jsou na náš vkus poněkud chladné, avšak korektní. Povinnost udržovat pořádek a stanovený řád platí pro všechny bez výjimky, pokud tak někdo nečiní, ostatní ho na to okamžitě (a se zadostiučiněním) upozorní.
Zvláštností Švýcarska je uspořádání vojska. Země zachovává neutralitu, místo vojska vojsko nahrazuje národní milice, která má 7000 vojáků z povolání a asi 20 000 branců. Ovšem vojenská služba je pro muže povinná od 20 do 50 let, 17 týdnů trvá pravidelný vojenský výcvik: v dalších letech následují další střelecké výcviky. Vše je opět důkladně organizováno a v případě potřeby postaví Švýcarsko do 24 hodin armádu o síle asi 630 000 lidí (v současnosti ovšem probíhá důkladná vojenská reforma).
Bankovnictví
Nejvýznamnějším rysem země je rozvinuté bankovnictví. Švýcaři sami se chlubí tím, že mají víc bank než zubních lékařů. Platí, čím starší je banka, tím je váženější. Dvacet pět nejstarších bank má privilegované postavení: pokud nevydají akcie, nemusí zveřejňovat roční účty.
Švýcarsko - země úspěchu
"Švýcarsko je dnes třetí až čtvrtá kapitálová mocnost světa, s velmi důležitým trhem akcií, obligací, cizích měn, finančních derivátů a zlata, s minimálně inflační měnou. Přitom má přibližně poloviční rozlohu (41 285 km²) a menší populaci (7 096 800 obyvatel) než Česká republika. V roce 1999 mělo Švýcarsko hrubý národní produkt 38 500 dolarů na osobu, což bylo třetí místo za Lucemburskem a Lichtenštejnskem. Pro srovnání: americký hrubý národní produkt na osobu činil v tomtéž roce 30 600 dolarů.
Švýcarsko před rokem 1847 bylo v hluboké společenské depresi. I přes negativní postoj tehdejších mocných států Francie, Rakouska a Pruska, prosadilo Švýcarsko po občanské válce dne 12. 9. 1848 novou ústavu, ale i další zákony. Švýcaři totiž začali tak, že vše staré zrušili a začali tvořit nové kvalitní zákony a následné právní reformy, včetně nové ústavy z 31. 1. 1874. Tyto zákony nastolily majetkové, sociální, bezpečnostní, osobní a jiné jistoty obyvatel Švýcarska, tj. vysoce kvalitní ústavní, trestní, správní, procesní, finanční, občanské, obchodní, pracovní a další právo, které i dnes patří k nejlepším na světě...
Je to vlastně know-how švýcarského úspěchu. Dnes je Švýcarsko díky této politice jednou ze zemí nejdůvěryhodnějších pro investice a vede dokonce před USA, Japonskem a Německem. Fakt, že se stalo jedním z ekonomických center současného světa, umožňuje vysokou životní úroveň obyvatelstva. Všichni obyvatelé Švýcarska se proto ztotožňují se svým státem, nemusejí k tomu být vůbec nuceni." (Vilém Vácha, 17. 2. 2001, Neviditelný pes)
Kantony, přímá demokracie a referendum
Švýcarská (Helvétská) konfederace je parlamentní republikou s kantonálním uspořádáním. Švýcarsko vzniklo jako stát dne 1. 8. 1291, kdy tři lesní kantony Schwyz, Uri a Unterwalden vytvořily věčný spolek (der ewige Bund) na obranu proti Habsburkům. Po kantonu a jeho hlavním městě Schwyz byl tento státní útvar pojmenován Švýcarsko. Od roku 1499 získalo samostatnost. Hlavním městem je od roku 1848 Bern, ale ekonomickým centrem země je Curych. Od roku 1715 země dodržuje neutralitu.
Dnešních 23 kantonů má statut samostatných států, tzn. že má např. každý kanton svojí vlastní ústavu. V čele všech kantonů je sedmičlenná spolková vláda, titulárním spolkovým prezidentem je předseda spolkové rady. Důraz je kladen na demokracii, v některých případech dokonce přímou. To znamená, že o záležitostech veřejných rozhoduje shromáždění všech občanů. Velký význam má referendum.
Benevolentní směs náboženství a jazyků
Z hlediska náboženského vyznání bylo benevolentní Švýcarsko už v minulosti zemí emigrantů všech náboženství. Obě velká náboženství zde trvale zakotvila. Ženevě se říká Řím protestantů, každý třetí člověk dnes žijící v Ženevě je cizinec, je zde 64 mezinárodních institucí. Podle statistik je ve Švýcarsku 49 <!--[endif]--> <!--[endif]--> <!--[endif]-->