Emílie/Emiliána, Ondřej (Dunglac) a druhové, Chrysogon

Emile je ženským protějškem Emila. Základem tohoto jména je latinský Aemilius, což bylo jméno starého římského rodu. Význam tohoto jména od¬povídá asi nejlépe našemu „soutěžící" nebo „soupeřící".
V kalendáři je Emílie vzpomenuta hned několikrát. My si dnes připomeneme Emílii de Vialar (* 12. září 1797, Galiac, Francie). Podle církevního kalendáře měla svátek 24. června. Tato žena byla významnou křesťanskou mystickou a zakladatelkou Kongregace sv. Josefa od Zjevení. Sestry žijící v této řeholi se věnují i dnes péči o chudé a nemocné. Kongregace vznikla v roce 1835 a záhy se celé společenstvo rozšířilo především do Afriky, Austrálie, Indie a Palestiny. Emílie de Vialar zasvětila své kongregaci doslova celý život. Zemřela 24. srpna 1856 v Marseille, v roce 1939 ji prohlásil papež za blahoslavenou a 24. června 1951 papež Pius XII. tuto vzácnou ženu svatořečil.
Jméno Ondřej, které je dnes v církevním kalendáři, znamená, že jeho nositel je „mužný". Základem jména je totiž řecké jméno Andreas, které vy¬chází ze slova andréiós, majícího tento význam. Hlavní Ondřej ze všech, kteří se v kalendáři nacházejí, byl bezesporu ten, který se stal apoštolem a má svátek za několik dnů (30. listopadu).Dnes si český kalendář připomíná misionáře Ondřeje Dunglaca a jeho druhy.
V církevním římském kalendáři se dnes po celá staletí slaví svátek svatého Chrysogona. Význam tohoto řeckého jména je „zlatorodý". Ačkoliv si křesťané připomínají tohoto světce již od 5. století, mnoho se o něm neví. Je sice uveden v seznamech mučedníků, ale tradice nám říká jen to, že byl snad umučen v Aquileji v severní Itálii. Jediná literární práce, která o něm hovoří, je historicky zcela bezcenná legenda o umučení sv. Anastázia. Toho totiž Chrysogon kolem roku 300 učil. Císař Diokletianus, krutý pronásledovatel křesťanů, nechal prý misionáře zatknout a kolem roku 303 jej vojáci dopravili do Aquileje. Proč bylo vybráno k popravě toto místo, legenda neříká. Ostatky Chrysogona se později dostaly do Verony a také do kláštera Tegernsee v horním Bavorsku. Chrysogonovo uctívání se rychle rozšířilo především v Římě, a proto platí za jednoho z římských světců. Je přitom zajímavé, že první církevní stavba pod dnešním chrámem sv. Chrysogona byla postavena brzy po jeho tragické smrti.
Dnes končil keltský měsíc rákosu Ngetal.

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse