Na ulici

Je třeba znát, jak se pohybovat na ulici. Po chodníku, po cestách pro chodce chodíme vždy vpravo. Po silnici pak vlevo, abychom neměli provoz na naší straně za zády. Tato pravidla jsou sice známá, ale velmi často porušovaná.
Osoba preferovaná podle našeho známého žebříčku (žena - muž, starší - mladší, nadřízený - podřízený) jde vždy po pravé straně. Z toho vyplývá, že (obvykle) muž nese svá zavazadlo v levé ruce, dáma pak svou kabelku v ruce pravé. V takovéto dvojici se samo sebou rozumí, že pán (nebo mladík) dobře vychovaný nikdy neopomene převzít od ženy či dívky jakékoliv zavazadlo kromě osobní kabelky. Společensky je naprosto nepřípustné, aby žena kráčející po boku muže se prohýbala pod nákupními taškami, zatímco on má ruce v kapsách, popřípadě kouří cigaretu.

Pokud jde po ulici rodina, přísluší čestné místo matce, která jde uprostřed. Napravo jde otec, nalevo dítě. Totéž čestné místo uprostřed patří vždy osobě ve skupince nejváženější - služebně nejvýznamnější, nejstarší, dámě mezi dvěma muži (í když jedním z nich je třeba její nadřízený).

Není praktické, aby na veřejnosti šli vedle sebe více než tři lidé. Jdou-li dvě ženy s jedním mužem, pak uprostřed jde muž, aby mohl oběma ženám věnovat svou pozornost, případně je chránit. Toto pravidlo se porušuje , stejně jako pravidla předchozí, v některých mimořádných případech. Vždy je totiž nutné, aby byla naplněna hlavní zásada: preferovaná osoba má být chráněna a její místo má být výhodnější. Také muž nejde uprostřed mezi dvěma ženami když prší. Jde po jejich levé straně, případně za nimi, aby ženy nad se­bou mohly pohodlně držet deštník. Dalším příkladem je chůze po levé straně silnice, kde by blíže k provozu měl jít muž, naopak ženě by mělo být přenecháno místo u zábradlí na schodišti a podobně. Důvodem k tomu, aby šla žena po levé straně pána může být třeba to, že je dotyčný na pravé ucho hluchý a těžko by mohl udržovat komunikaci. I po ulici, stejně jako při některých společenských příležitostech může jít žena zavěšena do muže. Nikoli však takovým způsobem, že by se o jeho paži výrazně opírala. Na kluzké nebo jinak nebezpečné cestě by měl muž ženě pomoci tím, že ji lehce přidrží za paži.

Co se týká pravidla chození po schodišti- Osoba společensky podřízená se tu výrazněji dostává do role ochránce a má být připravena pomoci. Toto se týká především případu, kdy jdou po schodišti muž a žena. Muž by měl dámu „ jistit“ na schodišti tím, že při vycházení schodů jde kousek za ní, při scházení potom před ní, čímž ji uchrání možnému pádu.Trošku jinak je to v dopravních prostředcích, kam muž nastupuje jako první, ale dává přednost ženě při vystupování.



Při každé pohybu na veřejnosti je velmi důležitá ohleduplnost. Patři k ní ochota pomoci a nevtíravost (není zdvořilé „civět“ na ne­známé osoby, ať už v nás vyvolávají mimořádné sympatie nebo naopak). Měli bychom dbát na osoby kolem nás, takže by se nemělo stávat, že někoho ohrožujete deštníkem, nebezpečnými předměty nebo hlukem a nevhodným chováním.

Prohřeškem proti slušnému chování je konzumace jídla při chůzi. V dnešní době celkem častý faktor. Žijeme v uspěchané době a často se stává, že si běžíme s jídlem v ruce do kanceláře po polední pauze a podobně. Pokud už tento prohřešek nedokážeme odstranit, měli bychom ho alespoň trochu zmírnit již zmiňovanou ohleduplností, tzn. neobtěžovat okolí svým žvýkáním, dávat pozor, abychom někoho nezašpinili atd.

Dalším častým problémem je držení deštníku, když prší. Pokud jsou pod deštníkem muž a žena, drží deštník muž a žena jde zavěšená v rámě. To platí u partnerských dvojic. Pokud jde pod jedním deštníkem podřízený s nadřízeným, platí obvyklá pravidla společenského žebříčku. Jde- li nadřízený muž a podřízená žena, muž drží deštník, ale žena jde volně vedle muže.

 

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse


Podpora lečby nemoci SMA pro Barborku

Kompletní informace o vzácné chorobě: http://www.smaci.cz

Nadace pro Barborku s SMA