Etika médií

Žurnalistická etika
S
ouhrn psaných i nepsaných norem uplatňujících se v žurnalistice ( novinářské povolání, které nám přinášejí informace o aktuálním společenském dění). Člověk, který žurnalistiku má za svoji profesi se nazývá žurnalista.

S médii přicházíme do styku každodenně a to v podobě novinových, časopisových článků, rozhlasových či televizních zpráv, reportáží apod. Obecná i konkrétní pravidla chování novinářů popisují etické kodexy. Jsou vodítkem pro novináře, jak se mají rozhodovat v každodenních etických otázkách. Etické kodexy jsou stejně závazné jako právní předpisy. Odlišují se sankcí v případě porušení.

Hlavní problémy, jež souvisí s prací novinářů a s etikou jsou následující:

Způsob získání informací
- skryté kamery nebo jiné nahrávací zařízení. Použít skrytou kameru lze v případě, kdy nelze jinými, legálními prostředky získat závažné informace z hlediska celé společnosti, veřejného zájmu a státu.
Pokud se jedná o nahrávání rozhovoru např. na magnetofon bez oprávnění druhé osoby je komisí hodnocení poměrně jednotně:

  • Novinář nemusí upozornit dotyčnou osobu předem, že hovor bude nahráván- omezilo by to novináře při získávání potřebných informací.
  • Podle Etického kodexu, není pořízení zmíněné nahrávky nepoctivé.
  • Neetické je to až pokud by se tím měla daná osoba zesměšnit, nebo ji byla způsobená újma. Vše záleží na tom, za jakým účelem byl rozhovor nahrán.

Narušování soukromí - novináři porušují právo na ochranu soukromí (oběti trestních činů, život celebrit, nedodržování principu presumpce neviny).

Klamání - novináři se často představují se za někoho jiného, aby získali potřebné informace. Snaží se skrýt účel své práce.

Zneužití postavení novináře - novinář nesmí jinak zneužívat svého postavení k projevení svých osobních názorů.

Střet zájmů - nastává tehdy, pokud je novinář posuzován z hlediska mimopracovní aktivity. Nejvíce střetů zájmů nastává při poradenské činnosti novináře pro politický či ekonomický subjekt. Takovéto chování porušuje etický kodex novináře.

Úplatky - novinářovi jsou za jeho odvedenou práci nabízeny především finanční a hmotné výhody. Za úplatky lze považovat i volné vstupenky na koncerty a sportovní utkání. Uplácení má většinou stejný záměr- zajistit, aby mediální informace a obraz působil kladně. Některé věci záměrně nepublikovat. V etických kodexech je většinou nastaven limit pro povolené přijmutí daru na částku 500,- Kč. V některých výjimečných případech, smí novinář přijmout „dar" i vyšší cenové hodnoty.

Další problémy, jež souvisí s informacemi a s etikou jsou následující:

Osobní angažovanost žurnalisty v případu.
Vyváženost informací.
Účelová manipulace se získanými materiály.
Informování o extremismu.
Plagiátorství
- převzetí cizích textů a vydávání pod vlastním jménem. Může nastat i v případě přebrání zpravodajských či publicistických námětů bez uvedení média, který námět zpracovával jako první.

Fotografování

Novinářský fotograf se musí řídit etickou zodpovědností popisující systém právních předpisů. Zákony se v různých zemích trochu odlišují. Reportér nesmí překročit hranici intimní sféry. Národní asociace novinářských fotografů (NANF) vydala v USA etický kodex fotografů. Zde musí mít fotograf uzavřenou model smlouvu, na které je písemně odsouhlaseno použití snímku dle zákona na ochranu osobnosti. Bez vlastnictví Model Release je fotografie bezcenná a neprodejná.V některých případech tento souhlas nepotřebujete např. fotky z akcí (umístěné v sekci Zpravodajství), zemřelé osoby, které nemají žijící příbuzné, sportovnci, politici a jinak veřejně známé osoby, a kde osoba není dobře rozpoznatelná. Naše periodiky mají velice obecné kodexy, které se týkají spíše chování novinářů než obsahových věcí a fotografii neřeší vůbec.
Je etické fotit někoho bez jeho vědomí či souhlasu? Je správné fotit člověka, který prožívá lidské utrpení, zármutek? Je to na každém fotografovi zvlášť a s tímto problémem se musí vyrovnat sám. Musí si položit otázku k jakému účelu ji hodlá použít a kde ji bude publikovat. Je dobré vědět , proč to či ono fotografuji.

Etický kodex

1. Žurnalista, který si ji zvolil za svou profesi musí vynaložit nejlepší myšlenky a úsilí.
2. Snímky, které publikuje musí být pravdivé, čestné a objektivní.
3. Všichni členové této profese si musí udržet etický postoj bez jakéhokoliv zaváhání.
4. Musí být spolehlivý. V dokumentární žurnalistice nesmí upravovat fotografie jakýmkoliv způsobem (elektronicky nebo v temné komoře) a tím pádem klamat veřejnost.
5. Pozměněné fotografie jsou považovány za nepravdivý výkaz, který čtenáře klame.
6. Pomáhat členovi naší profese, aby byla kvalita naší odvedené práce byla na nejvyšší úrovni.
7. Každý žurnalista musí pracovat na udržení všech svobod tisku chráněných zákonem a pracovat na ochraně a expanzi myšlenky volně přístupných zdrojů novinek a vizuálních informací.
8. Žádný etický kód nemůže předvídat každou situaci, proto je dobré mít odhad pro dodržování etických principů.

Nejčastější porušení etického kodexu fotografa je necitlivé zobrazení osoby, manipulace a úprava obrazu, při kterém dojde k vyvolání iluze, které by u původního obrazu nebylo možné( retušování, tvorba koláže).

Kde se smí fotografovat?

Pokud to není výslovně zakázáno můžeme fotit cokoli a kdekoli např. veřejně přístupných prostranstvích, na ulici nebo v přírodě.

Kde se nesmí fotografovat?

piktogram

V divadle, muzeích a na výstavách je focení zakázáno, může se jednat o porušení autorských práv. Problém může nastat tam, kde jsme na cizí půdě jako např. v obchodě, v restauraci nebo v úřadech. Tam totiž může vzniknout situace, že focený objekt prokáže, že jsme omezili jeho zájmy. V České republice je zakázáno fotografovat objekty, prostory a zařízení označené piktogramem ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ.

Piktogram zákazu fotografování nebo užívání a zveřejňování fotografií je nastolen v mnoha státech. Zejména v těch kde hrozí terorismus, etnické napětí, nebo kde je důraz kladen na ochranu osobního soukromí. V židovských a islámských kulturách se nesmí zobrazovat osoby ani věci s dávnou tradicí. V některých západních zemích je zákaz fotografování dětí bez souhlasu zákonného zástupce, ani na místech, kde se děti vyskytují.

Co nesmím fotografovat?

Předměty a oblečení, které obsahují dobře známý design a značku jako jsou např. automobily, mobilní telefony, fotoaparáty, značkové oblečení a další. A to platí i v případě, že vyretušujete logo. V dalším případě nefoťte cizí umělecká díla jako obrazy, známky nebo medaile. Na každou fotografii se vztahují autorská práva. Jejich porušení je trestním činem.





Zdroj: www.wikipedia.org,http://digineff.cz/jaknato/ruzne/zakony.html,http://www.photo-modr.estranky.cz, http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/236-media-a-etika.html

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse


Podpora lečby nemoci SMA pro Barborku

Kompletní informace o vzácné chorobě: http://www.smaci.cz

Nadace pro Barborku s SMA