Lucembursko

Hlavní město: Lucemburk
Rozloha: 2 586 km²
Počet obyvatel: 442 972
Státní zřízení:
velkovévodství
Měna:
euro (EUR)

Charakteristika:
tolerantní, vzdělaní, pracovití
Co nemají příliš v oblibě: povýšenectví, zásahy do soukromí, krizi ocelářství
Co mají rádi: prosté hodnoty, lucemburštinu, populární hudbu
Co je typické: bankovnictví, nejvyšší HDP na světě, aktivní znalost min. tří jazyků

Ohromující znalost cizích jazyků

Úředním jazykem je lucemburština (teprve od roku 1982), mluví se jí i doma a při společenských příležitostech. Je to nemladší ze spisovných germánských jazyků, její mluvnice vyšla teprve roku 1955. Dalšími úředními jazyky jsou němčina francouzština, všeobecně se obyvatelé Lucemburska vyznačují aktivní znalostí většinou nejméně čtyř jazyků. Uveďme příklad: narodí se dítě v rodině rodilých Lucemburčanů. Do 6 let mluví doma lucembursky. Od 4 let musí povinně do mateřské školky, aby se naučilo žít s ostatními dětmi. Po nástupu do první třídy se začne vše učit výhradně v němčině. Ve druhé třídě přibývá francouzština (tou se téměř výhradně mluví v obchodech a restauracích). Od sedmé třídy se veškeré předměty učí střídavě ve francouzštině a v němčině.

Význam vzdělání

Lucemburčané tvoří asi 70 % obyvatel, zbytek jsou cizinci hlavně z evropských zemí, největší je portugalská komunita (10 %). Věřící jsou převážně katolíci (97 %). Lucembursko nemá svou univerzitu. Přesto má vzdělání pro Lucemburčany velký význam. Mladí lidé vyjíždějí do světa na zkušenou a vracejí se bohatší nejen o vzdělání (včetně jazykové praxe), ale i o zahraniční zkušenosti. Lucemburčané jsou německy solidní a francouzsky milí, zdravě sebevědomí a samostatní, jsou vybaveni středoevropských smyslem pro realitu, potažmo humor. Většina Lucemburčanů žije na vesnici...

"Jsou to příjemní, prostí, na první pohled trochu uzavření lidí, kteří ale mají rádi život, prosté hodnoty, kontakt s lidmi. Jsou pracovití, houževnatí. Ctí velkoknížecí rodinu, kterou je možné potkat běžně na ulici, zrovna tak jako prvního ministra i důležité osobnosti kulturního a politického života." (Michel Wittman, honorární konzul České republiky v Lucembursku)

Historie velkovévodství

Lucemburské velkovévodství (tato státní forma je ve světě ojedinělá) oslavilo v roce 1989 okázale 150. výročí své nezávislosti. Patří k evropským ministátečkům (šestá nejmenší země), neboť měří 2 586 km² a má 429 200 obyvatel.

Nejznámějšími panovníky, kteří pocházeli z panovnického lucemburského rodu, byli zcela jistě Jan Lucemburský a jeho syn Karel IV. Jejich vláda silně poznamenala ve 14. století české i evropské dějiny. Karel IV. povýšil Lucembursko na vévodství a připojil ho k zemím Koruny české.

Historickým paradoxem 20. století (po mnoha pokusech Lucemburska o osamostatnění v 19. století) bylo opětné propojení s Belgií (r. 1922) v monetární a celní unii, v roce 1944 se připojilo Nizozemí, a tak vznikl tzv. Benelux, který můžeme pokládat za předchůdce dnešní Evropské unie.

Šok Jana Lucemburského

"Musel to být šok ocitnout se v českém prostředí! Mladý Jan Lucemburský až dosud vyrůstal v podmínkách, které snad jiní princové v Evropě neměli. Mimořádně vzdělaná babička a matka ho obklopovaly péčí a starostlivostí až přílišnou, vždyť byl jedináček, a to jako syn i vnuk. Poznal vysoce kultivovanou a vybranou dvorskou etiketu pařížského dvora. Byl vychován v představách o vznešeném poslání panovnické moci... V tomto smyslu přicházel do Čech vlastně nepřipraven, neboť tady ho čekaly podmínky daleko drsnější, než na jaké byl zvyklý. Mladého Jana Lucemburského od počátku doslova ohromovala neúcta a přímo neurvalost bojovných a pyšných českých pánů vůči královskému majestátu, které ve Francii a ve vyspělé západní Evropě požíval mimořádný společenský respekt. Čeští předáci jednali se svým panovníkem jako se sobě rovným a tak neomaleně, že to na Jana působilo odpudivě..." (Petr Hora-Hořejš: Toulky českou minulostí)

Vstřícný panovník

Panovníkovy narozeniny jsou v Lucembursku státním svátkem. Jenže velkovévoda Jean z původně německé dynastie Nassau se narodil 5. ledna 1921, a to je datum nešikovné pro oslavy. A tak byl státní svátek přesunut na 23. června. I to vyjadřuje vztah vladaře k občanům: on je tady kvůli nim (a nikoli naopak). Totéž platí o státních institucích.

Ocelářství a banky

Lucemburská ekonomika byla založena hlavně na ocelářském průmyslu. Kolem něj se soustředily četné rodinné podniky, vzájemně propojené s bankami, vládou a odbory. V těchto tradičních podnicích se většinou rozhodovalo direktivně. Po krizi ocelářství se zemička stala bankovní velmocí (sedmá nejvýznamnější na světě!), pro srovnání uveďme, že v roce 1970 bylo v zemi 37 bank a roku 1998 to už bylo 209 bank zaměstnávajících 22 000 lidí! Dnes nenajdete prosperující světovou banku, která by neměla v Lucembursku své zastoupení. Hrubý domácí produkt na obyvatele je jeden z nejvyšších na světě (spolu s Lichtenštejnskem a Švýcarskem). Podniky vznikající v 90. letech uplatňují demokratický přístup a kladou důraz na komunikaci.

Zajímavosti

Z hlediska cestovního ruchu je nejzajímavější hlavní město Lucemburk, které leží v členitém terénu překonávaném 90 mosty a viadukty. Největší je tzv. Evropský most velkovévodkyně Charlotty (délka 355 m a výška 85 m). V katedrále jsou uloženy ostatky krále Jana Lucemburského (známějšího spíše pod přízviskem "Slepý Jan"). Město Lucemburk je střediskem mezinárodních festivalů populární hudby. Nemůžeme nevzpomenout slavné rádio Luxembourg, které svým vysíláním zasahovalo - k velkému potěšení všech mladých popumilovných obyvatel - do bývalého totalitního Československa.

Lucembursko je vedle Štrasburku a Bruselu sídlem významných institucí Evropské unie (Evropského soudního dvora, Evropské investiční banky, aj.). Typickými lucemburskými produkty jsou: bílé víno Luxembourg Moselle, čokoláda a porcelán Villeroy & Boch.

ZDROJ: KOCOURKOVÁ, Jarmila. Jiný kraj, jiný mrav: jak se chovat v cizině. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 164 s. ISBN 80-703-3774-5.

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse