Jindřich, Bonaventura

V občanském kalendáři má dnes svátek Jindřich. Etymologii tohoto jména jsme stručně vyložili již 13. července, takže rovnou přejděme k jeho slav­nému nositeli. Z mnoha francouzských, anglických a německých panovníků Jindřichů se na českém královském trůnu mihl pouze jeden jmenoval se Jindřich Korutanský (1265-1335). Po smrti svého otce Menharta II. Gorického (1296) se stal vévodou korutanským. Jeho první manželkou byla dcera Václava II. Anna. Po vymření Přemyslovců po meči (1306) se stal náhle nejvážnějším kandidátem na osiřelý český trůn, jeho laxního přístupu však využili Habsburkové a císař Albrecht I. daroval království svému synovi Rudolfovi. Ten však brzy zemřel (1307) a Jindřich se konečně chopil koruny. Do země přišel jen s malým vojenským oddílem a tomu odpovídala i jeho vláda. Skutečnou moc uchopila zemská šlechta a Korutanec se stal její hříčkou. Země se ocitla v rozvratu, část aristokracie spolu s cisterciáckými opaty našla proto nového panovníka v Janu Lucemburském, který se stal českým králem po sňatku s Eliškou Přemyslovnou roku 1310. Jindřich musel ze země odejít. Ovdověl a znovu se oženil (1313) s Adlétou Brunšvickou, s níž zplodil dcery Adlétu a Markétu zvanou Maultasch („Pyskatá, Otlemená"). Později ji proslavil jako „ošklivou vévodkyni" Lion Feuchtwanger.
V církevním kalendáři má dnes svůj svátek Bonaventura. Dnešní světec je patronem dětí, františkánů, teologů, dělníků, nosičů břemen a výrobců hedvábí. Narodil se roku 1221 v Bagnoreggiu (Itálie) a jmenoval se Jan Fidanza. Jméno Bonaventura mu dal František z Assisi, když jej k němu nemocného přinesla jeho matka. František malému chlapci požehnal. Za pět let přivedla matka syna k Františkovi opět a ten, když viděl zdravím kypící dítě, zvolal: „Buona ventura!" („Jaká to šťastná událost!"). A chlapci nové jméno zůstalo. Velmi mladý vstoupil Bonaventura do františkánského řádu. V letech 1236-42 studoval v Paříži, kolem roku 1256 dosáhl doktorátu teologie a o rok později byl jmenován generálem řádu, který po 17 let prozíravě a vzorně vedl. Z pověření papeže byl roku 1273 jmenován kardinálem biskupem v Albanu a dostal za úkol vést druhý lyonský koncil. Závěru zdařilého koncilu se však již nedožil, neboť 15. července 1274 v Lyonu zemřel. Papež Sixtus IV. prohlásil velkého františkána za svatého.

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse