Island

Hlavní město: Reykjavík
Rozloha: 103 125 km²
Počet obyvatel: 316 252
Státní zřízení: republika
Měna: Islandská koruna (ISK)

Charakteristika: rezervovaní, hrdí, s "modrou krví"
Co nemají příliš v oblibě: omezení rybolovu, amerikanizaci, šedou barvu
Co mají rádi: islandštinu, horké prameny, házenou
Co je typické: činné sopky, Geysir, rybolov

Modrá krev Islanďanů

Islanďané se rádi chlubí, že v jejich žilách koluje modrá krev. To bylo tak: na přelomu 10. století se norské královské rody odmítly podvolit Haraldu Kránovlasému a raději se vystěhovaly na Island. A vzdělané vrstvy přinesly také rozkvět literatury, už v 11. století vznikají slavné islandské ságy. V této zemi vznikl roku 930 vůbec nejstarší parlament na světě - Althing. Každoročně v červnu tu zasedali pod širým nebem muži z celého ostrova, aby řešili vzájemné problémy. Nejtěžším trestem bylo vyloučení z komunity.

Dnes mají Islanďané jen 2 desítky ozbrojených policistů, jedinou věznici a také - léčebnu pro drogově závislé. V Keflavíku je malá americká vojenská základna.

Nadvláda Norska a Dánska

Islanďan Erik Rudovous objevil roku 985 Grónsko a jeho syn Leif Eriksson téměř 500 let před Kolumbem Ameriku.

Rodové rozpory vedly k uznání nadvlády Norska nad Islandem, poprvé už roku 1262. Od roku 1397 v Kalmarské unii s Dánskem, od roku 1851 součástí Dánska. V roce 1944 se prohlásil Island suverénní republikou.

Na ostrově žije 279 000 obyvatel (r. 2000), z nichž 96 % se hlásí k luteránům. Hustota obyvatelstva (2,7 obyv. na km²) je nejnižší v Evropě.

Společenský odstup

Islanďané jsou sebejistí, rezervovaní, udržují odstup větší než je v našich zeměpisných šířkách zvykem, jsou hrdí na svůj národ, spoléhají sami na sebe. Pokud proniknete pod jejich společenskou uzavřenost, projeví se jako velmi milí společníci, přátelští, milí a pohostinní.

Islandština

Patří mezi germánské jazyky. Vyvíjela se izolovaně a uchovala si takřka původní podobu. Výhodou je, že Islanďané si mohou bez moderních překladů číst staroislandské ságy v původní podobě. Jsou na svůj jazyk patřičně hrdí, v zemi dokonce působí jazyková komise, která má za úkol chránit islandštinu před cizími vlivy. Výsledek? I pro mezinárodní slova (telefon, rádio, televize) existuje islandský výraz.

Zajímavý je islandský systém jmen a příjmení: Stefanům syn Olaf dostává příjmení Stefanson - syn Stefana, dcera téhož Stefansdóttir - dcera Stefana. Děti svobodných matek se nazývají Hansson nebo Hansdóttir, což znamená jeho syn nebo jeho dcera.

Emancipované a sportovní ženy

Islandské ženy jsou velmi emancipované a sportovně založené. Stát věnuje značné částky na péči o děti. Ženy jsou zaměstnané stejně jako muži a mnohdy mají i dvě povolání. Značný počet žen se věnuje politice. Bývalá prezidentka Vigdís Finnbogadóttir byla první ženou na světa zvolenou do této funkce přímou volbou.

Proměnlivost počasí

Počasí je nestálé, zima, déšť - říká se, že v Reykjavíku nemají počasí, pouze jeho vzorky. Není výjimkou, že den začne mlhou, poté se vyjasní, pak přitáhnou mraky, zaprší, začne foukat vítr, ochladí se, zasněží a nakonec se zase vyjasní.

V této zemi nežijí žáby ani hadi, zato tu jsou polární lišky, norci a soby. Kolem cest míjíte volně se pasoucí ovce a poníky. Obilí se nedaří vypěstovat vůbec, ovoce jen ve sklenících. Lesy tu nejsou, tvoří pouhé 1 % z celkové rozlohy, zato ledovce zabírají desetinu povrchu. Více než polovina povrchu je sopečného původu.

Sopky

V rámci Evropy je na Islandu nejvyšší koncentrace sopek na čtvereční kilometr. V zemi je jich asi 200, z toho 30 činných. S prvky vulkanické činnosti se setkáváte po celou dobu pobytu na ostrově. Seznam posledních sopečných erupcí: 1981 Hekla, 1980 a a1984 Krafla, 1983 Grimsvötu.

Vulkanická činnost je někdy velmi ničivá. Například erupce sopky Laki trvala od června 1783 do února 1784. Při výbuchu přišlo o život přes 20 000 lidí. Dokladem je největší lávové pole na světě, které vzniklo při jedné erupci. Je dlouhé 60 km a široké 25 km. Jeho plocha činí 656 km².

Geysir

Dal jméno všem podobným přírodním zařízením na celém světě. Ano, gejzíry celého světa se jmenují po islandském Geysiru. V posledních letech stříká už jen jednou v roce, v červnu nebo červenci. To se vždy sejdou spousty lidí, do Geysiru vhodí 40 kg mýdla, pak 5-6 hodin čekají, aby nakonec byli svědky jedinečné ukázky geotermální aktivity. Vytvoří se sloup vařící páry vysoký přibližně jako šestnáctiposchoďová budova.

Na Islandu je asi 780 samostatných horkých pramenů, jejichž průměrná teplota je 75 °C. Nejvydatnějším vřídlem na světě je Deildantunguhver. Vydá za sekundu 180 litrů vody horké 97 °C. Vody termálních pramenů využívají Islanďané k vytápění skleníků, domů (3/4 domácností) a bazénů. Každý lepší hotel má minimálně 2 vyhřívané bazény: jeden uvnitř, druhý venku.

Silnice pro terénní vozy a území skřítků

Islandské silnice si opravdu zaslouží vlastní kapitolu. Kolem celého ostrova vede tzv. "Ring Road 1", která byla dokončena teprve před několika lety.

Většina hlavních silnic má asfaltový povrch, místy však jsou úseky (dlouhé třeba i několik desítek kilometrů), kde se jezdí po uježděné hlíně nebo štěrku. Silnice nižších tříd a silnice ve vnitrozemí jsou na evropské poměry opravdu špatné. Jedná se o obyčejné polní cesty a nejsou nijak značené. Tyto silnice jsou průjezdné pouze několik měsíců v roce (lépe s terénním autem). Na speciální telefonní informační lince se dozvíte aktuální podmínky sjízdnosti.

Silnice ve vnitrozemí však vedou do míst, kde začneme věřit na trolly a skřítky. Skalnatá poušť, v horách nad vámi veliké ledovce, vítr fičí a krajina pod zataženou oblohou vypadá jak za starých indiánských ság. Islanďané pokud nemusí, tak do vnitrozemí radši nejezdí. Je to přece území skřítků...

Zajímavosti

Landmannalaugar jsou barevné liparitové hory ve vnitrozemí. V okolí Landmannalaugaru najdete vše, co vám Island nabízí. Žluté, červené, šedé a zelné hory, lávová pole, koupání v geotermálním jezírku, řeky měnící svá koryta každý den.

Dyrhólaey je nejjižnější místo Islandu. Je to asi sto metrů vysoký útes, vybíhající do oceánu. Skály útesu jsou pokryty hnízdy mořských ptáků - racků a papuchalků. Papuchalk se stal dokonce symbolem jižního Islandu, i když dnes je již takřka vyhuben.

K historickým památkám patří náhorní plošina Thingvellir. Leží 52 km východně od hlavního města a roku 930 se zde sešel první parlament. Thingvellir je dnes národní park, který leží v údolí, jehož západní část patří americkému subkontinentu a východní k evropskému. Obě pevninské kry se od sebe pomalinku vzdalují, přesto je stále na některých místech možné stoupnout si jakoby každou nohou na jiný kontinent.

Reykjavík (109 795 obyvatel, tzv. velký Reykjavík /Reykjavík má 171 514 obyvatel) je hlavním městem Islandu. Více než 61 % obyvatel Islandu bydlí buď v Reykjavíku nebo v jeho blízkém okolí. Okrajové čtvrti Reykjavíku jsou tvořeny novostavbami, které jinak šedé periferii dávají nezvykle veselý ráz. Stavby mají nejrůznější barvy a tvary - počínají válcem a konče prosklenou kruhovitou vilou.

Slavná jména

Erik Rudovous a Leif Eriksson byli již zmíněni. Ve výčtu nemůžeme vynechat literární osobnosti, které se zasloužily o rozvoj islandské literatury. Ta dosáhla vrcholu ve středověku v pohanských mytologických a hrdinských písních, ve skaldské poezii a v dějepisectví (slavné islandské ságy). Tvůrcem všech žánrů byl S. Sturlusson. Novodobou islandskou literaturu reprezentují H. Laxness (získal Nobelovu cenu v roce 1955) nebo G. Gunnarsson.

ZDROJ: KOCOURKOVÁ, Jarmila. Jiný kraj, jiný mrav: jak se chovat v cizině. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 164 s. ISBN 80-703-3774-5.

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse