Augustýn/Augustin

Svatému Augustinovi se podařilo spojit dnes všechny kalendáře, to je udá­lost takřka hodná oslavení. Dnes si tedy připomínáme patrona teologů, knihtiskařů i pivovarníků; lidé se k němu také modlí, chtějí-li mít dobrý zrak. Jméno Augustýn nebo Augustin má základy v latinském Augustinus, což znamená „Augustovi patřící" nebo „Augustův". Samo latinské slovo augustus znamená „vznešený" a souvisí se slovesem augeo čili „rozmnožuji" nebo „dávám růst".
Augustin p řišel na svět 13. listopadu roku 354 v Tagaste (Numidie, dnes Alžírsko) jako Aurelius Augustinus. Jeho otcem byl pohan a matkou svatá Monika, která byla zbožnou křesťankou. Byla to ona, kdo se postaral o synovu křesťanskou výchovu, avšak během studií se Augustin vzdaloval nejen křesťanství, ale i slušnému životu. Propadal neřestem a zahálce, pil a hýřil. Přesto se neustále vzdělával a hledal filozofii, která by dala jeho životu smysl. Ve 20 letech se stal učitelem řečnictví v Tagaste a v roce 384 odešel již jako profesor rétoriky do Milána. V té době se přidal k manichejcům, přívržencům perského teologa a gnostika Máního. Máni ve 3. století založil nové náboženství, jež, stručně řečeno, vykládalo, že svět je rozdělen na dvě části: božský svět světla (dobra) a ďábelský svět tmy (zla). Avšak ani v tomto učení nenašel vzdělaný Augustin to, co neúnavně hledal. V Miláně se Augustin setkal s milánským arcibiskupem a pozdějším církevním učitelem Ambrožem. Pozorně poslouchal jeho skvělá kázání a hlavně s ním diskutoval o Písmu svatém. V té době se také po delší době setkal se svou matkou Monikou, která jej vrátila zpět do lůna křesťanství. A tak se v roce 387 Augustin nechal od Ambrože pokřtít a hned potom se vrátil do svého rodného města Tagaste. Na cestě domů však jeho matka Monika v Ostii zemřela. Ve své vlasti začal Augustin žít v komunitě s podobně smýšlejícími křesťany a v roce 394 přijal kněžské svěcení. O dva roky později jej už zvolili biskupem v Hippu v severní Africe. Nový biskup neúnavně vykonával svůj úřad plných 34 let, jeho věhlas sahal daleko za hranice jeho biskupství. Podle všeho to byl jeden z nejlepších kazatelů všech dob. Vedle toho napsal také mnoho teologických a filozofických knih. Jeho dílo ovládalo křesťanskou teologii a filozofii po mnoho dal ších staletí, až do 13. století prakticky nebylo teologa, který by se s Augustinem mohl vůbec pokusit srovnávat. Jeho spisy Vyznání a O obci Boží se staly prameny, ze kterých čerpal celý středověk. Augustin zemřel ve věku 75 let v době obležení Hippa vandalským králem Genserichem. Stalo se tak 28. srpna 430, jeho ostatky nechal přenést v 8. století langobardský král Luitprand do Pavie.
Z řehole, kterou sepsal sv. Augustin pro ženský klášter v Hippu, se v průběhu staletí vyvinuly četné společnosti augustiniánů, jež můžeme rozdělit na dvě základní větve: augustiniánské kanovníky a kanovnice a augustiniánské poustevníky.

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse