Denisa/Diviška, Emil, Anna (Zelíková) a Josef (Múller)

Vob čanském kalendáři dnes nacházíme francouzské jméno Denisa. Jeho po­čátky sahají až do starého Řecka, kde znali Dionýsa, slavného boha vína.Denisa má tedy mnoho společného s vínem. Lze ji přeložit i jako „božské dítě". Čeština si Denisu poněkud upravila, čímž vzniklo rozkošné jméno Diviška.
V církevním kalendáři má dnes svátek Emil. Toto dnes velmi rozšířené a světově oblíbené jméno nosil slavný římský rod Aemiliů. Základem je latin¬ské přídavné jméno Aemilianus, jehož význam bychom přeložili jako „sout쬞ící" nebo „soupeřící". Emil si tedy rád hraje a není lehké jej hned tak porazit.
Dnešní patron Emil byl Římanem a více jsme si o něm pověděli 28. května.
V kalend áři je dnes také vzpomínka na Annu Zelíkovou a Josefa Miillera. Anna Zelíková se narodila 19. července 1924 v Napajedlích. Od dětství na-vštěvovala školní zařízení v ústavu Ludmila, který vedly sestry sv. Kříže. Není tedy divu, že Anna zatoužila stát se jednou z nich. Za svůj vzor si vy¬brala sv. Terezii z Lisieux. Vedla bohatý duchovní život a snažila se bojovat proti zlu. Na Zelený čtvrtek 14. dubna roku 1938 se dověděla o zabíjení ne¬narozených dětí (potraty) a v hlubokém otřesu se při modlitbách nabídla Bohu jako smírná oběť za tyto hříchy. Následujícího dne, na Velký pátek, tu¬to svou nabídku ještě jednou opakovala v chrámu. Toužila vstoupit do řádu karmelitek v Praze, ale pro nastupující nemoc to už nebylo v jejích silách. Byla tedy přijata do III. řádu a obdržela řeholní jméno Marie. Svou životní pouť plnou bolesti a utrpení zakončila 11. září 1941 ve svém rodišti.
Josef Múller se narodil 19. srpna roku 1894 v Salmúnsteru (Hesensko, Německo) a jeho osud nám připomíná doby u nás nedávno minulé. Byl fa¬rářem v Gross-Dúngenu v hildesheimském biskupství. Brzy po nástupu nacistů k moci byl však zatčen. Nebyl v odboji, při svých kázáních proti fa¬šismu nijak nevystupoval. „Pouze" vyprávěl politický vtip, který si jeho po¬sluchač nenechal pro sebe, jak se v totalitních systémech sluší, ale naopak pěkně zateplá vše oznámil tajné polici. Následovalo okamžité zatčení a kruté výslechy. Otázka byla jen jedna: „Kdo vtip řekl předtím panu fará¬ři?" Josef Múller však jméno nikdy neprozradil, a tak jej 11. září roku 1944 v Braniborsku popravili. Kdybychom něco podobného ještě před několika lety sami neprožívali, nebudeme tomuto příběhu ani věřit. Ovšem každý totalitní režim má svá pravidla a nedá šije nikým vzít.