Velikonoční období

Křesťané se připravují na Velikonoce čtyřicetidenní postní dobou začíná Popeleční středou a končí šestou postní nedělí - Květnou.

Masopustní neděle (49 dní před Božím hodem velikonočním)

Masopustní úterý (47 dní před Božím hodem velikonočním)

1. den půstu: Popeleční středa (46 dní před Božím hodem velikonočním) kněz dělá popelem z ratolestí věřícím kříž na čele. Znamená to „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš".

2. den půstu: Pytlový čtvrtek (45 dní před Božím hodem velikonočním) V tento den se dojídaly zbytky z masopustních hodů. Název lze odvodit od režného pytlového roucha postního.

5. den půstu: 1. neděle postní - Černá "Invocavit" (42 dní před Božím hodem velikonočním) odvození od toho že se ženy odívaly do černých šatů na památku ukřižování Krista. Mohlo to i znamenat odvození od nadcházejícího půstu

12. den půstu: 2. neděle postní - Pražná "Reminiscere" (35 dní před Božím hodem velikonočním) odvozen od pokrmu „pražma" ( pokrm z naklíčených zrn obilí).

19. den půstu: 3. neděle postní - Kýchavá "Oculi" (28 dní před Božím hodem velikonočním) odvozeno od slova „kýchat". Říkalo se kdo kýchl musí náhle zemřít. Lidé proto přáli „Pozdrav Tě pán Bůh" Pověra: Kdo v tento den třikrát za sebou kýchne, bude celý rok zdráv.

26. den půstu: 4. neděle postní - Družebná "Laetare" (21 dní před Božím hodem velikonočním) o Družebné neděli chodili mladí chlapci a dívky na společné posezení u stolu, kde každý přinesl pokrm o který se navzájem všichni podělili.

33. den půstu: 5. neděle postní - Smrtonosná "Indica" (14 dní před Božím hodem velikonočním)ze vsi se vynášela zima a smrtku vytvořenou ze slámy oblečenou do starých dámských šatů. Na oplátku si přinášeli léto v podobě
mladého stromku. Jedná se o pohanský zvyk, církev ho zakazovala.

40. den půstu: 6. neděle postní - Květná "Palmarum" (7 dní před Božím hodem velikonočním) Světí se kočičky - svazky jílových prutů na památku vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma na oslátku.
Pověra: Nemá se nic péci, nebylo by ovoce .Kdo sní 1-3 posvěcené kočičky, nebude ho po celý rok bolet v krku.

1. den Velikonočního týdne: Modré pondělí (někde Žluté; 6 dní před Božím hodem velikonočním)

2. den Velikonočního týdne: Šedivé úterý (5 dní před Božím hodem velikonočním)

3. den Velikonočního týdne: Sazometná středa (Škaredá, Černá, Smetná; 4 dny před Božím hodem velikonočním) tento den patřil úklidu, vymetaly se saze z komínu. Název škaredá je od toho, že se Jidáš žaloval a škaredil se na Krista. Pověra: Úklid vyhání zlé duchy z domu.

4. den Velikonočního týdne: Zelený čtvrtek (3 dny před Božím hodem velikonočním) v tento den se musí sníst něco zeleného/ špenát, kapusta), na znamení toho aby byl člověk zdravý. Zelený čtvrtek odvozeno od zeleného rouna, které se v tento den nosilo. Pověra: Kdo se v tento den umyje rosou, nebo čistou vodou ze studánky bude chráněn před nemocemi.

5. den Velikonočního týdne: Velký pátek (2 dny před Božím hodem velikonočním) Den kdy byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. V kostelech se koná „ pobožnost křížové cesty".

6. den Velikonočního týdne: Bílá sobota (1 den před Božím hodem velikonočním). Odvozeno od bílého rouna novokřtitelů. Bílé rouno je symbolem čistoty, smytí hříchů křtem.
Velikonoční noc (Velká; z Bílé soboty na Boží hod velikonoční) Z bílé soboty na neděli Božího hodu velikonočního se konají vigilie na oslavu svaté noci, kdy pán vstal z mrtvých.

7. den Velikonočního týdne: Boží hod velikonoční v ranních hodinách vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Křesťané nazývají tento den „dnem Páně" a schází se na „lámání chleba".

Velikonoční pondělí (Červené; 1 den po Božím hodu velikonočním) Muži a chlapi chodí s pomlázkou za děvčaty a ženami.

Bílá neděle (7 dní po Božím hodu velikonočním) je to druhá neděle velikonoční.

Na nebe vstoupení Páně (39 dní po Božím hodu velikonočním)

Svátky svatodušní (49 dní po Božím hodu velikonočním)

Nejsvětější trojice (56 dní po Božím hodu velikonočním)

Božího těla (60 dní po Božím hodu velikonočním)