Adriana, Jan a Pavel, Vigil (Tridentský)

V občanském kalendáři má dnes svátek Adriana. Jedná se o ženský protějšek jména Adrián, které pochází od římského Hadrián. Lidé nosící toto jméno tak byli nazýváni podle města (H)Adria (asi 120 km jihovýchodně od Ancony), nebo podle Adrie, která leží na severu Itálie u Benátek a dala jméno Adriatickému moři. Dnes je toto jméno celosvětově velice oblíbené a ne¬jinak je tomu i u nás.
V církevním kalendáři dnes slaví svátek dvojice Jan a Pavel. Obě jména mají prastarý původ. Jan hebrejský, přičemž původní Jochánán znamenalo „Bůh je milostivý". Základem jména Pavel je latinské slovo paulus („malý"). Oba dnešní světci žili asi ve 4. století v Římě. Podle legendy byli oba úředníky v paláci u dcery císaře Konstantina Velikého. Když jejich paní zemřela, odmítli přejít do služeb jejího otce, a ten je prý nechal zavraždit. Protože spadá jejich svátek do období letního slunovratu, považují se tito mučedníci za patrony, nebo dokonce za pány počasí. Sedláci je proto vzý¬vají, aby je ochránili proti kroupám, nečasu a blesku, ale také pro přivolání deště, i proti němu. Podle potřeby.
Dříve měl v našem kalendáři - a ve světovém stále ještě má - své místo Vigil. Základem tohoto jména je latinské vigil čili bdělý. A staří Čechové je vskutku překládali jako Bdihost, ale jméno se příliš neujalo. Není ani divu.
Ale vra ťme se k našemu oslavenci. Celým jménem se jmenoval Vigil Tridentský. Pocházel ze starořímské rodiny a narodil se kolem roku 360 v Římě. Po studiu v Římě a Athénách odešel se svou rodinou do Tridentu (Itálie), kde okamžitě zaujal svou vzdělaností, ale i skromností a pokorou. A tak když v roce 384 zemřel místní biskup, zvolili si za jeho nástupce právě mladého Vigila. Pro celou oblast to bylo skutečné požehnání. Mladý biskup vystavěl mnoho kostelů a působil velmi účinně na všudypřítomné pohany. Když svou diecézi zajistil a byl si jist, že bude vzkvétat, odešel na venkov a snažil se působit na nevěřící. Jednou v údolí Rendeny rozbil ve hněvu obraz nějaké pohanské modly, pohané se na něho vrhli a utloukli jej. Podle tradice se tak stalo roku 405. Přátelé pochovali mučedníka v tridentské ka¬tedrále. Vigilův kult se šířil především v severní Itálii a Bavorsku, v jižním Tyrolsku jej uctívali jako hlavního patrona počasí. Většinou bývá znázorňován jako mladý biskup, který drží v ruce dřevák - podle legendy byl dřevák nástrojem, jímž byl zabit. S Madonou a svatým Jiřím jej znázornil Gerolamo dá Trento, obraz můžete spatřit v tridentské katedrále