Asertivita
Co je to asertivita? Asertivita je dovednost (schopnost) vztahující se k sebeúctě. Považuje se za důležitou komunikační dovednost. Je vyučovaná mnoha odborníky na vývoj osobnosti a psychoterapeuty a je také obsahem mnoha populárních sebezlepšujících příruček.
Asertivita se do češtiny nejčastěji překládá jako sebeprosazení. Autorem této metody je Američan A. Salter. Své žáky učil spontánním reakcím, přiměřenému projevu emocí a umění stát si na svém. Úkolem asertivity je mimo jiné rozpoznat a zastavit manipulační chování. Styl manipulace souvisí s typem osobnosti. Zřejmě nejdůkladnější dělení typu manipulace, je Shostromova typologie manipulace, které nachází prvky manipulace v 9 charakteristických stylech osobnosti.
Jako komunikační styl a strategie se asertivita odlišuje od agrese a pasivity. Pro rozlišení těchto tří konceptů je důležité pochopit, jak se chovají ke stanoviskům svým a cizím. Pasivní řečníci nebrání svoje vlastní názory, a dovolují tak agresivnějším lidem, aby je poškodili či zmanipulovali. Také většinou nezkoušejí přesvědčit někoho o své pravdě. Na druhé straně agresivní lidé nerespektují názory ostatních a jsou ochotni je i poškodit při jejich přesvědčování. Osoba, která komunikuje asertivně, se nebojí vyslovit svoje myšlenky ani přesvědčovat ostatní, ale respektuje ostatní a jejich stanoviska. Proti agresivním útokům se však brání.
Techniky
Asi nejoblíbenější technika obhajovaná asertivitou je technika zaseklá deska. Sestáv se z obyčejného opakování požadavků pokaždé, když se člověk setká s neodůvodněným odporem. Termín pochází z gramofonových desek, které když se poškrábaly, tak mohly vés jehlu gramofonu do nekonečné smyčky několika sekund.
Dále pak existuje důležitá technika přijatelného kompromisu. Spočívá v nalezení nějaké omezené pravdy, na které se může člověk s protistranou domluvit. Dá se pak "Souhlasit z části" či "souhlasit v podstatě".
Negativní otázka vyžaduje další specifickou kritiku. Negativní tvrzení je na druhou stranu souhlas s kritikou bez slevení z nároků.
