Chování u stolu

„Jez kulturně" pro nás znamená ve většině případů nesrkat, nemlaskat, nemluvit s plnými ústy. Při stolování se dopouštíme dalších prohřešků. Olizujeme nože, opíráme se lokty o stůl a pokládáme použité příbory vedle talíře. V naši kultuře je to nezdvořilé a nepřípustné. Připomeňme si některá základní pravidla, která by mělo znát i každé malé dítě. Ke stolu je třeba, aby člověk přišel čistý a upravený. Usedá se bez hluku, ne těsně ke kraji stolu. Po celou dobu jídla jsou ruce nad stolem, nebo lehce položeny na okraji - ovšem bez loktů. Paže jsou při těle, při jídle se používá pouze dolní části horních končetin. Hlava je volně skloněna, sousta se donášejí k ústům, nikoli naopak.

Jako první začíná jíst hostitelka, také určuje, kdy přijde na řadu další chod. Nezamomeneme si navzájem popřát dobrou chuť.

Nádobí se ze stolu sklízí, až všichni dojí.

Kultura při stolování se v jednotlivých zemích liší. V Japonsku a Číně se špagety a nudle natočí kolem hůlek a jejich konce se vloží do úst a vsrkne se. V těchto zemích je srkání společensky přijatelné a nikdo na vás nebude poukazovat. Mlaskání je považováno za zdvořilé. Oceníte tím kvalitu připraveného jídla. Miska se umístí těsně před ústa, aby byla vzdálenost jídla co nejkratší. Hůlky se nesmí oblizovat. V kavkazských a sibiřských zemích je mlaskání a krkání považováno za pochvalu kuchaři. Francouzi u jídla vedou dlouhé rozhovory.

V Maroku panuje muslimský řád- nežádejte proto vepřové maso a alkohol. V Libyi neodmítejte alkohol, pokud je vám nabídnut. Dovoz alkoholu do této země je zákonem zakázán. V Saúdské Arábii se arabská večeře podává na koberci na zemi. Zásadně se zouvají boty a jídlo se jí rukama. Podávanou kávu neodmítejte, nechte si ji dolít více než jednou ne však více než třikrát. Při konzumaci čaje se nedolívá.

Správné držení příborů

Lžíce se drží palcem nahoru a polévka se nabírá směrem k sobě. Lžíce se nevkládá celá do úst, nýbrž jen její užší část. Větší sousta se v polévce krájejí lžící, nikdy ne nožem. Chléb k polévce má být umístěn na malém talířku vlevo od talíře, sousta se levou rukou odlamují a vkládají přímo do úst. Lžíce se po dojedení ukládá do talíře rukojetí vpravo.

Nůž a vidličku držíme za horní část rukojeti s koncem opřeným v dlani mezi prostředníkem a palcem, hřbetem vzhůru, šikmo k talíři. Nůž se nemá vzdalovat od talíře, vidlička se zvedá k ústům hřbetem nahoru, pokud jí nenabíráme sypké potraviny (zeleninu, nudle). Nůž nepatří nejen do polévky, ale ani do úst. Důležité je umístění příboru při přerušení jídla a při dojedení (křížení; souběžně).


Nevíte v jakém pořadí použít přiložené příbory?

Již při prostírání musí být každému jasné, co se bude konzumovat. Základ správně založené tabule by vám mělo prozradit, jaký příbor si vzít. Příbor, který je nejdále od talíře se používá jako první. Počet příborů by měměl překročit hranici tři na jedné straně talíře. Potřebujeme-li při slavnostní tabuli více příborů, přidáme je na stůl až tehdy, když zmizí ze stolu použité příbory.

V islámských a hinduistických zemích se často jí rukama. Zásadně se jí pravou rukou, levá ruka je považována za nečistou a slouží k intimní hygieně.

V Rusku si nejprve pokrájí jídlo a poté jedí jen vidličkou.

V Thajsku se lžíce drží v pravé ruce a vidličkou, kterou držíte v levé ruce se vše na lžíci přihrnuje. Strkat vidličku do úst se považuje za neslušné. Nůž se nepoužívá, protože jednak je vše posekané na drobné kousky a hlavně je nůž symbolem agrese. Rýži jedí zásadně prsty pravé ruky (platí zejména v severní části Thajska).Všechny pokrmy se většinou podávají najednou. Všichni si berou společně z misek na stole z objednaných surovin. Na stole budete také většinou marně hledat sůl, která se nahrazuje rybí omáčkou, která obsahuje nadrobno nasekané feferonky

Příborem jí asi 900 miliónů lidí, jídelními hůlkami asi 1,2 miliardy lidí, 4,2 miliardy jí bez příboru tedy rukama.

Lžíce pochází již ze středověku. Vidlička a nůž jsou používány až v druhé polovině sedmnáctého století. První se využívaly lžíce, nože a nakonec vidličky. Vidlička byla považována za „ ďáblův nástroj".

untitled.png
1-3 základní sada příborů
4-6 dezertní příbory
7-8 rybí příbory (liší se hranou zalomenou do mírné špičky)
9 kávová lžička

Proč je švédský stůl švédský?

Tento druh podání jídla je typický pro skandinávské země. Ve Švédsku je to typické pro vánoční stůl zvaný julbord. V roce 1912 na olympiádě ve Stockholmu se nabízely švédské stoly jako hlavní jídlo. Nejrůznější typy pokrmů se servírují na jednom velkém stole pokrývající se bílým ubrusem dosahujícím až k zemi. Odtud si každý bere na co má chuť.Podnosy, tácky nebo mísy bývají aran­žvány symetricky směrem ke středu stolu, jež by měl mít nějakou dominantu.Vpředu jsou umístěny talířky, příbory a ubrousky. Připravené pokrmy se jí rukama nebo jednoduchým pří­borem (vidličkou, lžičkou), a to i vstoje. Nakládat na talíř bychom si měli s rozumem. Můžeme si jít několikrát přidat. Je to menší ostuda, než si naložit kopec jídla a nesníst to. Pokud si chceme přidat vezmeme si nový talířek a příbor. Nedávejte si na talíř jídla, které se neslučují např. maso a sladkosti atd. V Norsku se používá výraz koldtbord - studený stůl.






Zdroj: http://hobby.idnes.cz/video-hulkami-se-muzete-najist-jako-clovek-radi-tomio-okamura-puc-/hobby-domov.aspx?c=A110228_153730_hobby-domov_mce
http://zena-in.cz/clanek/jez-kulturne-nebo/kategorie/spolecnost,www.hostovka.cz

 

 

 

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse


Podpora lečby nemoci SMA pro Barborku

Kompletní informace o vzácné chorobě: http://www.smaci.cz

Nadace pro Barborku s SMA