Bedřich, Suitbert

Dle občanského kalendáře dnes slaví svátek Bedřichové nebo také Friedri­chové či Fridrichové. V kalendáři církevním nalezneme Bedřicha 6. března. Toto jméno je původu německého. Základ tvoří středohornoněmecké tvary fridu + rich. Takže lze snad říci, že Bedřich je „mírumilovný či mocný vladař"". Naše dějiny znají jednoho Bedřicha či, jak si módně říkal, Fridricha. Na­rodil se okolo roku 1141 a zemřel 25. března 1189. Dotáhl to až na českého knížete. Narodil se Vladislavovi II. a Gertrudě Babenberské. Rodiče jej za­snoubili s dcerou Gejzy II. Uherského Alžbětou a brzy se stal olomouckým údělníkem. Roku 1162 velel spolu se strýcem Děpoltem pomocným voj­skům pod Milánem dotud bylo vše v pořádku. Jenomže král Vladislav II., ve snaze zajistit Bedřichovi nástupnictví, dosadil ho na konci roku 1172 na trůn, a to bez domácí volby, a dokonce bez souhlasu římského krále. Ovšem tehdy podle stařešinského zákona platilo, že na trůn mají právo potomci So­běslava I. Ti ihned žalovali na říšském sněmu v Hermsdorfu (1173). Císař rád zasáhl do pražských poměrů a Bedřicha sesadil a zajal. Později odešel neúspěšný následník trůnu do vyhnanství. Podařilo se mu však získat pří­zeň mocného Barbarossy, jenž mu opět udělil Čechy v léno (1178) s tím, že šije musí dobýt. Stalo se tak bitvou na Bojišti dne 21. ledna 1179. Bedřich se však záhy projevil jako neschopný panovník, o kterém bylo široko dale­ko známo, že místo něho vládne první dáma kněžna Alžběta. Dostalo se mu dokonce poněkud nelichotivého označení „kníže sedláků"". Jeho manželka zasahovala do politiky tak mocně, že při volbě nového pražského biskupa na konci ledna 1179 představila jako svého kandidáta svého dosavadního kaplana Valentina (Vališe), což vyvolalo značnou nevoli. Utajovaná zášť proti knížecímu páru propukla v létě 1182 v otevřený odboj, Bedřich byl zbaven trůnu a potupně vyhnán ze země. Na jeho místo byl zvolen Konrád Ota. Nyní začala slavit úspěchy ješitnost a osobní prospěch, což ostatně u nás nebylo poprvé ani naposled. Císař Barbarossa využil situace a provedl zásadní změny v postavení českého státu. Ten byl rozdělen na dvě samo­statná knížectví, přičemž Morava byla přímo podřízena císaři. Čechy dostal Bedřich a Moravu Konrád Ota. V roce 1187 dosáhla krize Bedřichovy vlády a celého státu vrcholu. Tehdy se pražský biskup Jindřich Břetislav, též Přemyslovec, stal říšským knížetem, a jeho statky proto spadaly pod bez­prostřední pravomoc císaře. Bedřich zemřel v březnu roku 1189. Situace českého státu se po čase opět zlepšila, ale špatné vzpomínky na období Bedřichovy vlády zůstaly.