Kdy a jak se představovat
Představovat se nemusíme kdekoliv, kde větší počet lidí, stejně tak i v autobusu, vlaku. I pokud si přisedáme v restauraci ke někomu ke stolu, není nutné se představovat. Pokud někoho na ulici žádáte o radu, taktéž.
Představování je vhodné při úředních a pracovních jednáních. Je vhodné se představit, když vyzýváte ženu k tanci a když s ní tančíte vícekrát, je to společensky nutné. Při hlubším zájmu o druhou osobu je samozřejmé, že se představíte. Pro ženu, která se baví na více než jen zdvořilostními frázemi s mužem jehož jméno nezná, je společensky nepřijatelné. Muž se v tomto případě představuje vždy.
Žena má ve společenském styku vždy výsadní postavení před muži. Muž se představit musí, ale záleží jen na ženě, zda se rozhodne prozradit své jméno. Toto pravidlo se netýká pracovního styku a obchodním jednání výše uvedené neplatí. Mají i ženy povinnost se představit.
Také bychom měli dbát na představování další osoby, která je naším doprovodem. Nebo své společníky, nadřízení podřízené, hostitelé své hosty apod.
Mělo by být samozřejmé, že nadřízený nově příchozího podřízeného představí svým i jeho kolegům. Bohužel tomu tak v poslední době není a je to velkým problémem právě pro zaměstnance, jejichž iniciativa není až taková, aby se do kolektivu začlenili sami.
Hostitel ručí za své hosty, Nadřízený za podřízené. Muž se potom stará o postavení své manželky, partnerky a rodiče svých dětí. Sice není představování dětí nezbytné, avšak s přihlédnutím na budování jejich společenského chování, sebevědomí a individualitu na veřejnosti, je to vhodné. stejně tak potom požadujeme, aby nám děti představovaly své přátele.
Vždy představujeme společensky méně významnou osobu osobě významnější, muže představujeme ženě, mladšího člověka staršímu.
V dnešní době je společensky přípustné představovat se sám. Samozřejmě při větších společenských příležitostech je vhodné i v dnešní době být představen někým jiným.
V pracovních příležitostech se představujeme přímo. V tomto případě je lepší představit se stručně a neokázale. Např. Vaše jméno a firma, ze které přicházíte.
Přímé představení při formálnějších příležitostech je vhodnější obřadnější. Např.: „ Dovolte, abych se Vám představil“., není však vhodné vyhrknout hned jméno. Přijměte ruku a potom teprve dokončete větu např.: „ jsem ….a přicházím jménem …..firmy“.
Osoby známé, či vysoce společensky postavené oslovujeme titulem(např.: pane řediteli, pane ministře, pane prezidente atd.)
Jména představovaných osob uvádíme i s akademickým titulem (inženýr, doktor, profesor, akademik, atd.), ve služebním styku je nutné uvést funkci (ředitel, náměstek, vedoucí oddělení, prokurátor, primář atd.).
Při představování byste neměli zapomenout ani stručně charakterizovat zájmy a přednosti představované osoby. Pomůžete tím navázat bez obtíží konverzaci mezi představeným člověkem a kolektivem, který ho přijímá.
Po úvodní formuli se oba představovaní jemně ukloní a společensky významnější osoba nabídne ruku ke stisku (to je v našich podmínkách povinností, opomenutí by mohlo být vykládáno i jako urážka). Zvykem je i při stisku rukou pronést jednu z variant věty „těší mě, že vás poznávám“. Potěšení má projevit první a především osoba společensky významnější.
Při představování musí muži v každém případě stát (netýká se pouze velmi starých, nemocných a invalidních). Žena smí sedět, je-li jí představován muž nebo výrazně mladší žena. Vstávat muž při představování také nemusí v divadle po zasednutí, kde to nedovoluje úzký prostor uličky. Je ale samozřejmě daleko vhodnější, abychom s představováním počkali až na přestávku.
Představování - Ladislav Špaček
Sdílet
